Rodáci a osobnosti D - H

DAVÍDEK VÁCLAV, DIENSTBIER JIŘÍ, DÖBERT OSVALD, DROBNÁ ANNA, DOMALÍP KAREL, DURICH VÁCLAV MICHAL, DVORSKÝ FRANTIŠEK IVAN, EFENBERGER JOSEF, FADRHONS JAN, FIEDLER RUDOLF, FRYML JOSEF, GELLNER FRANTIŠEK, GOLA ZDENĚK, GOLL JAROSLAV, HAJSKÁ DARJA, HANUŠ JOSEF, HEJDA FRANTIŠEK KAREL, HENKE JOSEF, HOUSLAŘI HERCLÍKOVÉ, HIEKE FRANTIŠEK, HIERONIMUS OTTO, HILMAR GUSTAV, HILŠER THEODOR, HOBL ANTONÍN, HOBLOVÁ BARBORA, HORÁČEK VÁCLAV, HORB MAX, HRDINA JIŘÍ, HRUŠKA FRANTIŠEK, HYNIE JOSEF

DAVÍDEK VÁCLAV  

*   3. 9. 1867
+ 29. 5. 1925

Kněz, profesor boleslavské reálky, jako katechta vypomáhal i na gymnaziu. Řídil konvikt na Karmeli, kde byl prvním ředitelem domova pro nemajetné studenty. Později působil v Praze jako rektor církevní koleje Arnošta z Pardubic.

DIENSTBIER JIŘÍ
* 20. 4. 1937

Absolvent mladoboleslavského gymnázia. V 60. letech novinář a rozhlasový publicista. Signatář a mluvčí Charty 77. V letech 1989-1992 ministrem zahraničí ČR.

DÖBERT OSVALD
* 13. 12. 1917

V letech 1949-1965 hlavní architekt Stavoprojektu v Mladé Boleslavi. Autor přestavby města, která výrazně zasáhla do jeho podoby. Pozdě

ji hlavní architekt Pražského hradu.
Po stopách osobnosti: - výstavba současné Jičínské ulice, třídy T.G.M. a Mírového náměstí

DOMALÍP KAREL
* 24.   6. 1846
+ 19. 11. 1909

Kosmonoský rodák. Docent a později profesor elektrotechniky na německé a české technice v Praze. Propagátor rádiového vysílání a röntgenova přístroje, autor mnoha odborných publikací. Studoval na gymnaziu v Mladé Boleslavi v letech 1859 – 1862.

DROBNÁ ANNA

(žila v 19. století)

Bytná studentů piaristického gymnazia, bydlela v domku, který už nestojí, vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde měla krámek s různými hospodářskými potřebami. Zásluhou svého otce byla velmi vzdělaná, přesto, že nenavštěvovala žádné vyšší školy, uměla skvěle latinsky a pochopitelně i německy. Pro své studentíky byla téměř druhou matkou, starala se, aby ve škole prospívali a denně s nimi probírala latinu. Tehdy ještě museli studenti odříkávat učební látky doslova a to nebylo vůbec snadné. Velmi si zakládala na tom, že její chlapci byli vždy premianty, což znamenalo, že měli samé jedničky. Ve svém mládí byla velmi zamilovaná do zdejšího vlasteneckého profesora Karla Hynka, který ovšem v roce 1804 z Boleslavi odešel. Byla to láska nešťastná, protože Karel Hynek byl kněz. Provdala se za mnohem staršího vdovce se kterým vyvdala dceru. Sama děti neměla. „Latinská babička“ jí říkali a je pohřbena na havelském hřbitově spolu se svým zetěm pekařem Hradcem. Poslední léta vznikl velmi pěkný zvyk, kdy každý rok v květnu přicházejí ke hrobu studenti s kytičkou a prosí babičku o „přímluvu“ při maturitní zkoušce.

DURYCH VÁCLAV MICHAL

* 1735
+ 1802

Řádovým jménem Fortunám, česky Blahoslav, zakladatel české slavistiky, studoval na gymnaziu v Kosmonosích v letech 1746 – 1749.

DVORSKÝ FRANTIŠEK IVAN 

* 1839
+ 1907

Český dějepisec a spisovatel, v Mladé Boleslavi studoval v letech 1852 – 1853.

EFENBERGER JOSEF

* 1. 1. 1888
+ 16. 6. 1915

Boleslavský rodák, vyučil se v Mauermannově sochařství, odešel na zkušenou do Rakouska a Německa. Po vyhlášení první světové války se přihlásil do francouzské armády a odešel na frontu. Padl jako legionář u Sauchéz.

FADRHONS JAN

* 14. 2. 1910
+  7. 7. 1963

Vojenský kapelník, narodil se v Úhercích, působil jako kapelník boleslavského pěšího pluku (1932), ale i v dalších vojenských kapelách. Byl dirigentem hudby Hradní stráže v Praze a šéfdirigentem Armádního uměleckého souboru. Je autorem 40 skladeb, ale instrumentoval pro dechové hudby i skladby Dvořáka, Smetany, Čapkovského a dalších. Působil i jako poradce a dirigent u Podnikového dechového orchestru Škoda v Mladé Boleslavi . Na jeho počest je od roku 1970 pořádán každoročně festival dechových hudeb „Fadrhonsovy Úherce“.

FIEDLER RUDOLF
* 10. 11. 1879
+ 13.   5. 1962

Boleslavský rodák, právník, hudební skladatel. Autor mnoha románů a povídek z oblasti fantastiky. Psal pod pseudonymem Rolf Fremont.

FRYML JOSEF

* 28. 3. 1910
+ 22. 6. 1040

Legionář, aktivní důstojník, který se roku 1939 zapojil do odbojové organizace „Obrana národa“ a později převzal velení této organizace na boleslavském okrese. Major Fryml byl 7. února 1940 zatčen, mučen, vězněn a v mladoboleslavských kasárnách při jednom z výslechů ubit dozorci.

GELLNER FRANTIŠEK

* 19. 6. 1881
+           1914

Narodil se v Mladé Boleslavi jako syn nepříliš bohatého židovského obchodníka. V letech 1891 až 1899 navštěvoval mladoboleslavské gymnazium a už jako patnáctiletý přispíval do studentských časopisů Lípa, Lucerna, Pele-Mele a Mládí. A do pražského humoristického časopisu Švanda dudák. Po maturitě začal studovat techniku ve Vídni a odtud přešel na báňskou akademii v Příbrami, ale ani tu nedokončil. Často jezdil do Prahy a stýkal se básníky anarchistického  zaměření, která se soustřeďovala kolem S.K.Neumanna. Byl příslušníkem  pražské předválečné bohémy a to mělo zásadní vliv na jeho tvorbu. V ní brojil především proti tehdejší společnosti a jejímu životnímu stylu. Jeho první básnická sbírka měla název „Po nás ať přijde potopa“. Roku 1904  ilustroval i Havlíčkův „Křest sv. Vladimíra“. Později jako redaktor a karikaturista pracoval v brněnských Lidových novinách, do nichž psal poezii, fejetony i eseje. Mnoho jeho básní bylo použito jako textů k písním v tehdy velice populárním pražském kabaretu „Červená sedma“. Měl velký talent i pokud šlo o výtvarné umění(stálá výstava jeho děl je umístěna ve Sboru českých bratří v Mladé Boleslavi). Chtěl se v malbě zdokonalit a proto se ji vydal studovat nejprve do Mnichova a pak do Paříže. I v Paříži přispíval svými ilustracemi do satirických časopisů. V roce 1909 Paříž opustil a rok ztrávil na akademii výtvarných umění v Drážďanech. Do Mladé Boleslavi se vrátil až při mobilizaci před první světovou válkou a narukoval na frontu do Haliče. A tam se stopy po něm  ztrácejí. Od 13. září 1014 už byl u svého pluku veden jako nezvěstný a jeho osud není do dnešní doby znám.

GOLA ZDENĚK

*  1941

Zdeněk Gola se narodil roku 1941  v Janovicích u Frýdku-Místku, výtvarně se vzdělávál v rámci soukromých školení u malíře J. Navrátila a profesora Vochaly. Původně je tiskař a grafik. Jeho výtvarnické techniky jsou ojedinělé, ale pestré, od klasické krajinomalby až po geometrické motivy a surrealistickou techniku, zvláště  dekalt. Jejím prostřednictvím vznikají výtvarná díla obsahující zvláštní souhru tvarů a barev. Tyto překrásné výtvarné objekty ovšem vyžadují maximální divákovu pozornost a jsou náročná i na jeho fantazii. Výsledný dojem ale stojí zato. Občas se Zdeněk Gola věnuje i abstraktní malbě krajiny. Je členem Skupiny mladoboleslavských výtvarníků, jejímž prostřednictvím absolvoval velkou řadu výstav.

GOLL JAROSLAV

*  1846
+  8. 7. 1929

Narodil se v Chlumci nad Cidlinou a do Mladé Boleslavi přišel v roce 1858 a na zdejším gymnaziu  navštěvoval tercii a kvartu. Studia dokončil v Praze na Akademickém gymnaziu, kde roku 1864 maturoval. Prvního října 1870 začal vyučovat na mladoboleslavském gymnaziu dějepis. Vedle této činnosti se věnoval i psaní básní, které vydal jako sbírku roku 1874.

HAJSKÁ DARJA (vlastním jménem Voříšková)
*  20. 3. 1911
+ 18. 3. 1981

Mladoboleslavská rodačka, filmová a divadelní herečka. Zejména ve 30. a 40. letech minulého století byla obsazována  do mnoha českých filmů. Hrála v 89 filmech zejména komické role.

HANUŠ JOSEF

*  3. 8. 1899
+ 13. 12. 1943 

Absolvent ČVUT, byl uznávaným odborníkem v automobilovém průmyslu. V roce 1930 založil v Mladé Boleslavi spolu s manželkou firmu Autouniversa. Aktivně pracoval v Sokole a za německé okupace byl zapojen v odbojové skupině „Obrana národa“. Po zatčení majora Frymla převzal vedení odboje v regionu. Následně byl zatčen a popraven.

HEJDA FRANTIŠEK KAREL
*  23. 4. 1865
+ 18. 1. 1919

Boleslavský rodák, absolvent zdejšího gymnazia. Po maturitě odešel studovat práva do Prahy. Je autorem drobných, převážně humorných. Próz, v nichž popisuje realitu života konce 19. a začátku 20. století. Pracoval na finančním úřadě a pak v advokátní kanceláři. Spolupracoval se „Společností A. Dvořáka“, byl redaktorem časopisu „Dalibor“ a od roku 1898 redaktorem „Národní politiky“, kde založil rubriku „Ze soudních síní“, do níž sám přispíval. Je autorem románů a povídek příkladně „U Krásů a v sousedství. Krajané a kolemjdoucí a Ve starém cechu“.

HENKE JOSEF
* 12. 1. 1933

Boleslavský rodák, dlouholetý režisér literárně-dramatického vysílání Československého rozhlasu (po roce 1968 byl propuštěn) a od roku 1990 opět mohl v rozhlase pracovat.
Režisér pořadů pro Violu a Lyru pragensis.

HERCLÍKOVÉ

JOSEF, byl vyučený kolář a narodil se roku 1827 v Kochánkách, měl 11 dětí a zemřel v roce 1881.

FRANTIŠEK, jeho syn, rovněž vyučený kolář (8.3.1866 – 13.9.1948) tíhl ale k hudbě, učil se hrát na housle a sloužil u 10. mladoboleslavského pluku, kde byl členem vojenské kapely. Housle se naučil vyrábět svým vlastním přičiněním a roku 1907 získal výuční list. Založil si dílnu ve Starých Benátkách a v roce 1912 ji přemístil do Mladé Boleslavi(Na Ptáku č.p.130). Později koupil dům v Josefské, dnes Vodkově ulici č.p. 84, v němž žil až do své smrti. Měl dva syny, LADISLAVA (27.12.1895), který si po návratu z vojny otevřel houslařství v Kolíně a JOSEFA BOHUMILA, který se vyučil u svého otce, navštěvoval průmyslovou školu v Mladé Boleslavi a pak nastoupil do houslařské školy v Schönbachu.  Po návratu do Mladé Boleslavi převzal dílnu po otci a současně studoval hudbu. Věnoval se nejen svému řemeslu, ale  účastnil se i kulturního života ve městě. Byl spoluzakladatelem mladoboleslavské filharmonie, v níž hrál 35 let. Za druhé světové války pracoval v odboji, byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Po návratu byl vyznamenán za práci v odboji. Jeho jediný syn PŘEMYSL se narodil 3.7.1928 v Mladé Boleslavi a rovněž se u otce vyučil houslařině. Pracoval nejdříve u mistra Špidlena v Hradci Králové, absolvoval vojenskou službu u letectva a poté následovalo přeřazení k Ústřední vojenské hudbě. Po návratu domů byl zaměstnán v automobilce jako frézař a po dvou letech na doporučení Ministerstva kultury byl z této práce uvolněn a pracoval s otcem jako houslař. V roce 1972 odešel do švédského Goteborgu, kde v dílně pana Waindla pracoval jako mistr až do roku 1975. V samotném Švédsku byl rovněž do roku 1975. Mistr Přemysl Herclík nemá bohužel potomka, takže ani pokračovala tohoto vzácného řemesla.

Po stopách osobností: Dům ve Vodkově ulici č. p. 84

HIEKE FRANTIŠEK

*  3. 7. 1893
+ 17. 2. 1984

Československý legionář, byl velitelem železničního úseku Murmansk v Rusku, odkud se vrátil přes Anglii a Francii až rok po válce 1919. Za první republiky pracoval ve zpravodajské službě a na začátku druhé světové války se zapojil do akcí odbojové skupiny „Obrana národa“. Dostal se až do Istambulu a byl ve spojení se sovětskou zpravodajskou službou. V roce 1941 byl přidělen k československé vojenské misi v Moskvě a organizoval zpravodajskou síť v protektorátě Čecha a Morava. V květnu 1947 byl vyznamenán řádem Slovenského národního povstání prvního stupně, nicméně po únoru 1948 byl zatčen a odsouzen k několikaletému vězení. Roku 1951 byl propuštěn a o pět let později částečně rehabilitován. Plné občanské a vojenské rehabilitace se však nedožil. Bydlel v Mladé Boleslavo na rohu Smetanovy ulice a Náměstí republiky.

HIERONIMUS OTTO
*          1897
+  8. 5. 1922

Rodák z Kolína nad Rýnem přišel do Mladé Boleslavi v roce 1907  k firmě Laurin Klement již jako zkušený automobilový závodník a konstruktér. V roce 1910 sestrojil letecký motor o výkonu 50 KS a na jaře tohoto roku se na Radouči konalo jeho předvedení. Zemřel tragicky při tréninku na závod do vrchu Ries.

HILMAR GUSTAV
*  30. 1. 1891
+ 19. 3. 1967

Vlastním jménem Gustav Černý se narodil v Podlázkách.

Dlouholetý člen Městských divadel pražských. Obsazován do filmových rolí, zejména tvrdých sedláků, továrníků a přísných otců.

HILŠER THEODOR

*  1866
+  5. 12. 1930

Narodil se v Kamenné u Příbrami. Nejprve proslul jako malíř historických výjevů a portrétů. Žil a pracoval převážně v Praze, ale má právo, abychom si ho připomněli, protože je autorem opony zdejšího krásného divadla. Jednání o zhotovení opony začala probíhat už roku 1907, ale první návrh nebyl divadelní komisí přijat, proto jej Hilšer přepracoval. Práce na oponě byla pro tohoto umělce mimořádně obtížná, protože nebyl zdráv. Byl totiž ochrnutý na obě nohy a musel tedy pracovat výhradně v sedě, což nebylo u tak velikého projetku vůbec snadné. Na oponě je zpodobeno formou ženských postav hudební, pěvecké a dramatické umění, uprostřed opony sedí na trůně bohyně dramatického umění Thalie nad jejíž hlavou se vznáší můza s lyrou. Z celkem devíti postav je pouze jedna mužská a to je stařec. Mladá Boleslav je konkrétně připomenuta dvěma detaily. V pozadí zříceninou hradu Michalovice a na dolním okraji opony znakem města. Poprvé mohli oponu vidět diváci 21.l istopadu 1909 při představení Jiráskovy „Lucerny“, při příležitosti slavnostního otevření mladoboleslavského divadla.

HOBL ANTONÍN
*           1852

+ 25. 9. 1929

Profesor klasického gymnázia v Mladé Boleslavi, sběratel bibliografií a starých tisků, restaurátor knih a obrazů.

HOBLOVÁ BARBORA
*  14. 2. 1852
+ 15. 8. 1923

Zakladatelka a vydavatelka ženského časopisu LADA, zakladatelka Spolku paní a dívek v Mladé Boleslavi, účastnice emancipačního hnutí českých žen. Zabývala se studiem lidových obyčejů a krojů, ze kterých vytvořila rozsáhlou sbírku. Díky své odborné a společenské činnosti je považována za jednu z nejvýznamnějších žen Mladé Boleslavi. Mezi její nejvýznamnější činnosti patřila dobročinnost. Přispívala do mnoha časopisů, jako byl národopisný Český lid, dále do Ženských listů, Národní polotiky a Mladoboleslavských listů. Spolu se svým manželem Antonínem Hoblem poskytla domov i zázemí význačné mladoboleslavské malířce Boženě Vohánkové. Všichni tři jsou pohřbeni na starém hřbitově v Mladé Boleslavi.

Po stopách osobnosti: - hrob na starém hřbitově v Mladé Boleslavi, spolu se svým mužem a Boženou Vohánkovou

HORÁČEK VÁCLAV 

*  12. 3. 1896
+   5. 6. 1979

Účastník bojů na frontách první světové války, profesor, ředitel obchodní akademie v Mladé Boleslavi, starosta Sokola Fügnerovy župy v Mladé Boleslavi. Za odbojovou činnost ve druhé světové válce byl zatčen gestapem a od 1.9.1939 až do konce války byl vězněn v Buchenwaldu.

HORB MAX
* 9.   7. 1882
+ 9. 12. 1907

Boleslavský rodák. Malíř, ryzí impresionista. Jeho nadějný vývoj přerušila předčasná smrt.

HRDINA JIŘÍ
* 5. 1. 1958

Mladoboleslavský rodák. Československý hokejový reprezentant, člen týmu mistrů světa 1985, později hráč Pittsburgh Penguins s nimiž třikrát získal Stanley Cup.

HRUŠKA FRANTIŠEK
* 21. 3. 1847
+   2. 8. 1889

Roku 1874 nastupuje do čela chrámového chóru v Mladé Boleslavi jako vynikající hudebník a skladatel, v pouhých 27 letech. Po absolutoriu pražské varhanické školy byl nejprve varhaníkem u sv. Mikuláše na Malé Straně, pak hrál druhé housle v orchestru Prozatímního divadla za kapelnictví Bedřicha Smetany. Spolu s ním hrál tehdy v tomtéž orchestru na violu i Antonín Dvořák. V Mladé Boleslavi je jedním z hlavních reformátorů chrámové hudby a jeho zásluhou se stala Boleslav vedle Prahy hlavním střediskem tohoto úsilí. Svými moderními církevními skladbami byl proslulý hlavně v cizině, zejména v Anglii. Po příchodu do Mladé Boleslavi reorganizoval hlavně chrámový kůr, který utvořil především ze zpěváků „Boleslava“, jehož byl zároveň sbormistrem. Za svého čtrnáctiletého vedení získal soubor špičkovou kvalitu. Hruška zval na koncerty slavné pěvce z Prahy i odjinud. Prosazoval ve městě zřízení hudební a pěvecké školy, ale to se mu nepodařilo. Jedním z velkých uměleckých počinů Františka Hrušky bylo první provedení „Prodané nevěsty“ v Mladé Boleslavi. Bedřich Smetana byl při tomto představení přítomen. Vedle Smetany byl Hruškovým dalším oblíbencem Antonín Dvořák a proto ke dni 29.5.1882 nastudoval Dvořákovo dílo „Stabat mater“. Za toto nastudování sklidil velký úspěch a proto když byla skladba 23.9.1883 opakována, přijel si ji poslechnout Antonín Dvořák osobně.  5.října téhož roku byl Dvořák na mimořádné schůzi „Boleslava“ jmenován čestným členem a 27. října uspořádal spolek „Boleslav“ v divadle na počest svého nového čestného člena koncert jeho skladeb. Při tomto představení Dvořák dirigoval některé své skladby  a některé osobně doprovázel na klavír. V několika následujících dopisech vyjádřil Hruškovi velké uznání jako umělci. V následujících letech Hruška nastudoval s „Boleslavem“ ještě tehdy velmi oblíbenou jednoaktovou Bloudkovu operu „V studni“ a Mozartovo „Requiem“. 2. srpna 1889 František zemřel a pohřeb se konal 4. srpna ve 4 hodiny odpoledne za účasti velkého počtu občanů, všech boleslavských spolků, úřadů a městského i okresního zastupitelstva. Pohřební průvod se ubíral z Vrabčího trhu přes Školní náměstí (dnes Komenského), Železnou ulicí na Nové město (dnes Mírové nám.) na starý hřbitov.

HYNIE JOSEF, MUDr.

* 1900 v Dobrovici

DrSc, profesor lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, předseda Sexuologického ústavu fakulty všeobecného lékařství v Praze. Studoval na mladoboleslavském gymnaziu v letech 1910 – 1918. U nás se stal tvůrcem oboru lékařské sexuologie, pracoval ve Státní populační komisi při Úřadu předsednictva vlády ČSSR.

Na tvorbě této kapitoly spolupracovala B. Jonášová.