Parky

Radouč, Lesopark Štěpánka, Park Výstaviště, Krásná louka, kostel sv. Havla, přilehlý park a Heydova zahrada

Radouč

Významná zoologická a botanická lokalita

(Národní přírodní památka) Výskyt význačných druhů teplomilných a vápnomilných společenstev na opukových skalkách a drnových stepích. Žije zde sysel obecný a zajímaví bezobratlí živočichové. Radouč je jednou z nejbohatších xerotermních lokalit v širším okolí a je zachovalou ukázkou bezlesých jizerských strání, jak byly známy v devatenáctém století.

Vápnité pískovce jizerských vrstev svrchní křídy, vystupující v podobě výchozů i uměle odlámané stěny opuštěného lomu, tvaru vodorovně probíhajících, často převislých skalních stupňů. Půdním typem jsou pararendziny v iniciálních  stadiích na hranách skalních stupňů , jinde s hlubším humusovým horizontem, na plošině se rychle odvápňují a mění na oligotrofní hnědé půdy s tendencí k podzolizaci.

Na skalkách jsou mozaikovitá společenstva s devaterkou rozprostřenou, koniklcem lučním, kostřavou sivou, česnekem chlumním. Přechází na hlubší půdě ve společenstva s kostřavou žlábkatou a ostřicí nízkou, v nichž se uplatňují kavyl Ivanův, bělozářka větvitá, koniklec luční a vousatka prstnatá. V roztroušených skupinkách teplomilných keřů jsou nejčastější růže šípková, ptačí zob obecný a svída krvavá. Na plošině se vyskytují psamofilní společenstva se smělkem sivým, smilem písečným a paličkovcem šedavým.

Ze zoologického hlediska je významná hlavně plošina, zejména výskytem sysla obecného a několika chráněných druhů bezobratlých: majky, nosorožíka kapucínka a stepníma rudého. Na jediném místě na přirozeném stanovišti budovaném vápnitými pískovci jizerské křídy se tu vyskytuje významný xerotermní měkkýš Pupilla triplicita.

Lesopark Štěpánka

Podél toku říčky Klenice byl již v roce 1881 založen krásný a rozlehlý park, pojmenovaný na počest zásnub následníka rakousko-uherského trůnu a příslušníka mladoboleslavské vojenské posádky Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Stephanií jejím jménem – tedy Štěpánka.

Štěpánka svou členistostí a rozmanitostí vytvářela a dosud vytváří prostorové podmínky pro každého. Jak píše boleslavský historik Karel Herčík. "Byly zde zbudovány kamenné mostky přes Klenici, byly vysázeny vzácné dřeviny a v roce 1898 zde zřídili boleslavští sokolové i hudební pavilon, který pamatuje i koncert známé Komochovy kapely z Kolína."

Kdysi tu svou zálibu provozovali členové Střeleckého spolku, na zdejším přírodním kluzišti Bruslařského klubu se hrál lední hokej s míčkem již v roce 1883 a bruslaři tu pořádali opakovaně i známé karnevaly na ledě či závody v rychlobruslení a krasobruslení. Na přelomu 19. a 20. století založili a postupně stále rozšiřovali svůj areál tenisté a později si tu svůj stánek zřídili i odbíjenkáři. Pro mnohé obyvatele je místem procházek a oddychu, pro jiné místem pro sport a aktivní rekreaci.

Park Výstaviště

Ve 20. století zažila Mladá Boleslav dvě reprezentativní výstavy. Pro první z nich, Severočeskou výstavu v roce 1912, byl v návaznosti na nové veřejné budovy v Palackého ulici, jež měly reprezentovat sílu města na přelomu dvou století, vybudován důstojný výstavní areál. Ten byl pak v souvislosti s další severočeskou výstavou v roce 1927 rozšířen o nové pavilóny.

Veletrhům v Mladé Boleslavi už dávno odzvonilo, výstavní pavilóny odnesl čas. Jeden z nich byl třeba kuriózně zbourán na žádost zakladatele mladoboleslavské automobilky Václava Klementa, protože se kolem něj soustřeďoval velký hluk narušující rodinný klid v blízké továrníkově vile. Co ovšem zůstalo po slavné, byť velmi krátké tradici, je název městského parku, kterému se dodnes říká Výstaviště.

Jeho dominantou je někdejší hudební altán, přebudovaný na útulnou kavárnu. Místo, které dnes můžeme směle nazvat oázou klidu, nabízí kromě zeleně také zajímavá sochářská díla. U balustrády někdejšího hudebního pavilonu jsou zakomponována díla V. Sapíka - sousoší tančících žen. V centrálním prostoru nalezneme fontánu s dívčím aktem držící v rukou lotosový květ od K. Kotrby. V zadní části parku mezi překrásnými budovami městského divadla a sokolovny nalezneme sochu zvanou Poutník. Jde o pomník J. A. Komenského z roku 1928 z dílny sochařského umělce L. Šalouna.

Krásná louka

Kynologický spolek v Mladé Boleslavi si vybral pro své prestižní soutěže s národní i mezinárodní účastí (dostihy psů, výstavy psů) půvabné místo na levém břehu řeky Jizery. Lokalita získala časem oslovení Krásná louka.  Neslouží ale pouze pro kynologické účely. Jizera nabízí v létě příležitost ke koupání a kanoistiku, na louce pak nalezneme hřiště pro plážový volejbal, dětské prolézačky i posezení s grilovištěm.

Kostel sv. Havla, přilehlý park a Heydova zahrada

Sv. Havel vznikl jako hřbitovní kostel sice už v renesančním období, ale ještě ve stylu doznívající pozdní gotiky. Patron kostela byl vybrán celkem kuriózním způsobem: První osobou pohřbenou na hřbitově, který kostel dříve obklopoval, byl jistý muž jménem Havel. A právě jeho jméno odkázalo na svatého, jemuž byl kostel zasvěcen.

Největší kouzlo dodává kostelu sv. Havla místo, do kterého je zasazen: Hřbitov, který kostel obklopoval, nahradil ve druhé polovině 20. století park. Ten je dnes zcela nově adaptovaný a lze ho považovat za nejromantičtější odpočinkovou zónu ve středu města. Podél hřbitovní zdi, v parku i ve zdi kostelní nacházíme položené převážně renesanční náhrobky, z nichž nejznámější patří Barboře Smetanové (matce Bedřicha Smetany) a takzvané Latinské babičce (Anežce Drobné, nejznámější bytné studentů piaristického gymnázia).

Z letní terasy penzionu Ve Skalici je krásný výhled do Heydovy zahrady, které dominuje, v letních obdobích osvěžující, fontánka.