Církevní památky

Založen po roce 1406, hlavní část vybudována ve 2. polovině 15. století v pozdně gotickém slohu, dostavba včetně klenby byla završena v roce 1566. Počátkem 18. století byla přistavěna barokní sakristie a předsíň. V interiéru jsou dochovány cenné renesanční malby a pozdně gotická cínová křtitelnice z roku 1489, oltáře jsou vyzdobeny barokními plastikami z dílny rodiny Jelínků z Kosmonos.

Kostel sv. Jana Nepomuckého

V polovině 14. století byl postaven gotický kostel sv. Jana Křtitele jako součást kláštera řádu johanitů. V husitských válkách v roce 1421 byl zničen, k obnově došlo ve druhé polovine 16. století díky německým luteránům. Kolem roku 1730 získal současnou barokní podobu, v roce 1816 byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Uvnitř cenný obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Reinera z roku 1740.

Kostel sv. Havla

Kostel byl postaven uprostřed již existujícího hřbitova jako pozdně gotická stavba v roce 1559, jeho klenba byla dokončena kolem roku 1600. V roce 1735 byla přistavěna barokní věž. Nejcennější renesanční a barokní náhrobky (mj. náhrobek biskupa Jednoty bratrské Jana Augusty) jsou nyní umístěny v interiéru kostela. Mezi pohřbenými zde leží matka Bedřicha Smetany Barbora Smetanová a Anežka Drobná (zvaná Latinská babička), bytná několika generací studentů piaristického gymnázia. Dnes má kostel nový park, který se na noc uzamyká a má svého vlastního správce. Součástí parku je i lapidárium.

Kostel sv. Bonaventury a bývalá kolej řádu piaristů

V polovině 14. století zřízený klášter řádu minoritů (menších bratří sv. Františka) byl zničený za husitských válek. Po roce 1496 obnovila zpustlý areál Jednota bratrská, která zde vybudovala komplex účelových budov a nazvala lokalitu biblickým jménem Karmel. Po bitvě na Bílé hoře získali objekt opět minorité, kteří jej na přelomu 17. a 18. století přestavěli v barokním slohu a doplnili o kostel sv. Bonaventury. Roku 1785 byl objekt předán piaristům spolu s protilehlou budovou gymnázia. V polovině roku 2007 se dočkaly chátrající budovy kláštera a kostela sv. Bonaventury zasloužené rekonstrukce a staly se součástí vysokoškolského areálu Na Karmeli. Vedle vzdělávacího kampu stojí budova bývalé bratrské tiskárny, kde v první polovině 16. století byly vytištěny významné spisy čelných představitelů Jednoty bratrské.

Židovský hřbitov

Pražská ulice, 293 01 Mladá Boleslav, (klíče od Židovského hřbitova k dispozici v Infocentru v Železné ul., tel. 326 322 173).

Vznikl na stráni nad říčkou Klenicí počátkem 16. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1604, poslední náhrobek je z roku 1997. Na hřbitově se rovněž nachází náhrobek Jakuba Baševiho z Treuenburka, finančníka císaře Ferdinanda II., a prvního člověka židovského vyznání, který byl povýšen do šlechtického stavu.