Přírodní památky a rezervace

Vrch Baba, Vrch Káčov, Klokočka, Podhradská tůň, Příhrazské skály, Radouč, Rečkov, Slepeč, Stará Jizera, Skalní sruby Jizery, Černý orel, Lom u Chrástu

Vrch Baba (362 m)
Zalesněný vrch je tvořen dvěma čedičovými vrcholy Dědka a vyšším Baby, narušenými četnými trhlinami a dolování v minulosti. Vyskytuje se zde vzácná teplomilná květena a celé území je typickou ukázkou středočeského chlumu. Návštěvníky upoutají malebné výhledy do kraje.

Vrch Káčov (350 m)
Vrch Káčov je třetihorní sopka, která po sobě zanechala památku v podobě obnaženého sopečného komínu bizardního tvaru. Působením žhavé čedičové lávy se proměnila okolní hornina písečného podloží a vytvořil se tzv. Káčovák- kontaktně metamorfovaný pískovec, který má natavená zrna křemene.

Klokočka
Místo, kde vyvěrá údajně pramen léčivé vody. Hraběnka Marie Markéta z Vajdštejnů zde nechala vystavět v letech 1728-1730 Kapli sv. Stapina, jako dík za uzdravení člena rodiny.Vedle kaple byla v 18. století přistavěna lázeňská budova, která byla roku 1834 přestavěna na myslivnu.

Podhradská tůň
Mrtvé rameno Jizery leží těsně pod silnicí mezi obcemi Zvířetice (části Podhradí) a Dalešice, na západním okraji jizerské nivy. Má tvar zhruba písmene “U” s rameny směrem k západu až jihozápadu. Jizera protéká na protilehlém okraji nivy, tj. asi 150 m daleko. Podkladem jsou středoturonské vápnité pískovce s četnými fosiliemi. Štěrkopísková terasa, ve které leží chráněné území, je půdotvorným substrátem pro převážně hnědé půdy.

Příhrazské skály
Stejně jako okolní skalní města je tvoří pískovcové skály s úzkými roklemi a strmými svahy. Nachází se zde 178 skalních věží. Nejznámější skalou je Kobylí hlava, vyhledávaná především horolezci. Ta odolávala svou obtížností až do 30. let. Samostatné - solitérní věže jsou ojedinělé k nejznámějším po Kobylí hlavě patří Kočka, Bohatýr a Minaret. Pozornost si zaslouží i drobnější masiv Sokolka.

Radouč
Neobyčejná květena Radouče je známá již od druhé poloviny 19. století. V roce 1922 byla vyhlášena ochrana rostliny devaterky poléhavé na ploše pouhých 30m2  . V roce 1977 byla tato plocha rozšířena na celý západní svah, který se rozprostírá na 1,4746 ha a roku 1992 byla tato oblast prohlášena za národní přírodní památku. Toto území je vysoký výskyt význačných druhů teplomilných a vápnomilných společenstev na opukových skalkách a drnových stepích. Vyskytuje se zde sysel obecný a zajímaví bezobratlí živočichové. Radouč je jednou z nejbohatších lokalit v širším okolí a je zachovalou ukázkou bezlesých jizerských strání, jak byly známy v devatenáctém století.

Rečkov
Chráněné území, jedna ze čtyř lokalit výskytu popelivky sibiřské v Čechách. Ve slatinných a potočních společenstvech se vyskytuje déle potočník vzpřímený, řeřišnice hořká, rozrazil potoční a potočnice zkřížená.

Slepeč
Přírodní památka, kde jsou zachována přirozená společenstva dubohabrového lesa na podkladu zvětralých křídových usazenin. V této lokalitě se vyskytuje mnoho chráněných rostlin (například střevíčník pantoflíček) a živočichů (například brouků zlatohlávků a roháčů).

Stará Jizera
Území v meandru řeky Jizery mezi Dražicemi a Horkami nad Jizerou. Chrání mokřadní rostlinná společenstva vázaná na dvě slepá ramena Jizery (tůně Stará Jizera a Měsíc). Vzácně zachovalá říční niva se záplavovými loukami. Výskyt stulíku žlutého, leknínu bělostného atd. na březích je zajímavá hajní květena.

Skalní sruby Jizery
Přírodní památka se nachází asi 2 km jihozápadně od Mnichova Hradiště. Důvodem ochrany bylo zachování geomorfologicky výrazného pseudokrasového výklenku Jizery. Zvláště chráněné území tvoří strmý sráz řeky Jizery v délce 1 km s boční erozí vytvořeným výklenkem. Lokalita je významná také z hlediska botanického, zoologického a ornitologického.

Černý orel
Černý orel se nachází asi jeden kilometr východně od okraje města Stará Boleslav. Z roku 1783 pochází zmínka o lesním prorostu U Černého orla - jedná se o přestárlý dubový les s příměsí lípy a borovice. Současný věk stromů v rezervaci můžeme odhadnout přibližně na 200 let. V chráněném území se vyskytují také vzácné druhy pavouků a ptáků.

Lom u Chrástu
Jedná se o opuštěný jámový lom ležící 300m jižně od obce Chrást u Mladé Boleslavi. Předmětem ochrany je významné naleziště křídových zkamenělin a stratigrafický profil, kde jsou zachovány hranice mezi vrstvami středního turonu. Lokalita je zajímavá i botanicky.