Hrady - Bezděz, Kost, Valečov, skalní hrad Drábské světničky, Michalovická putna, Zvířetice, Houska, Zásadka, Dražice; Zámky -  Mnichovo Hradiště, Benátky nad Jizerou, Stránov, Loučeň, Humprecht, Domousnice, Neuberk, Skalsko, Hrubá Skála,  Bělá pod Bezdězem, Dětenice

HRADY

Hrad Bezděz

V 60. letech 13. století český král Přemysl Otakar II. využil dominantního vrchu nad starším dvorcem a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad na obranu obchodní cesty a proti rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů. (pověst o vzniku Bezdězu)

Hrad, který měl být důstojným místem pobytu našich králů, se stal krátce po Přemyslově smrti (26. srpna 1278) v bitvě u Suchých Krut na Moravském poli vězením jeho sedmiletého syna Václava a ovdovělé královny Kunhuty.

Královna Kunhuta se však zůčasnila pohřbu svého manžela, odkud za pomoci svých věrných utekla a na Bezděz se již nikdy nevrátila. Václav zde byl poté vězněn sám a poté byl odvezen z dosahu české šlechty. (vězeň na Bezdězi)

  

Hrad Kost

Kost je jedním z mála zbývajících středověkých hradů v České Republice a je považován za druhý nejvýznamnější. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost. Původ hradu se datuje do 13. století a stavba byla pravděpodobně započata Benešem z Wartenberka, který nechal postavit dlouhý sál a věž jako obrannou pevnost.

V roce 1456 se Jan Zajíc z Hazmberku stal majitelem hradů Kosti, Trosek a Skalního Hradu a zúčastnil se povstání proti králi Jiřímu z Poděbrad. Roku 1490 jeho syn prodal Kost a Trosky Nejvyššímu kancléři Království českého Schellenberkovi. Kost byla zaplavena dluhy a roku 1542 hrad koupil Jan Biberstein. Jan Biberstein nechal přistavět renesanční křídlo s velkou kuchyní podél cesty, která vedla k hradu. Jan Biberstein byl bezdětný zdědila Kost jeho neteř se svým manželem Kryštofem Popelem z Lobkovic, který s ní často pobýval právě na hradě Kost. Kryštof Popel z Lobkovic nechal přistavět pivovar Lobkovický palác a další hospodářské budovy, jež byly opevněny a připojeny k hradu. 
Albrecht z Valdštejna koupil Kost a plánoval její přestavbu na venkovské sídlo, ale jeho plány byly roku 1634 jeho smrtí. Hrad se stal majetkem rodu Černínů, ale v tomto období byl hrad zchátralý a pokoje byly používány jako sýpky.

www.hrad-kost.cz, morvay@kinsky-dal-borgo.cz, tel.: 493 571 144,

 Hrad Valečov

Hrad Valečov byl postaven na počátku 14. století na pískovcové skále, úzkými průrvami rozdělené na čtyři skalní bloky na jižním okraji náhonů planiny Mužského, nedaleko vesnice Boseň. Byl budován jako skalní hrad; ve skalách vytesané prostory byly doplněny dřevěnými stavbami.

Přestavby v druhé polovině 15. a v 16. století vzhled hradu Valečova podstatně změnily. Nový palác, byl vybudován na čtvrtém skalním bloku za starým palácem. tavitel se musil přizpůsobit tvaru skalní podnože, a tak vznikla protáhlá, k východu se zužující a v tupém úhlu lomená budova, jejíž nepravidelnost se pokusil v prvém patře vyrovnat alespoň tím, že část zdi posadil na pás konzol a tak dosáhl jejího částečného narovnání.

Také přístup do obou paláců a jejich spojení tvořila dřevěná schodiště a pavlače. Kromě paláců, hospodářských stavení na předhradí a na nádvoří bylo na severozápadní straně paláců věžovité stavení při malém nádvoří, kterému se říkalo parkánek, a vedle něho do skály vytesaná stará světnice a psinec. Palác je dnes přístupný úzkým schodištěm z jeho bývalých sklepů vytesaných v pískovcové skále.

www.valecov.zde.cz, tel. 603 837 024

otevírací doba:

březen - duben - So, Ne, svátky - 10.00 - 17.00

květen - červen, září- Út - Ne - 9.00 - 17.00

červenec - srpen - Po - Ne - 9.00 - 17.00

říjen - So, Ne, svátky - 9.00 - 17.00

 (Mapy.cz - hrad Valečov)

Skalní hrad Drábské světničky

Skalní masív okolo Mužského, čedičového suku, který v třetihorách pronikl naplaveninami druhohorních písků a zpevnil je tak, že odolaly vlivům eroze a vytvořily náhorní plošinu Hrady - s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky, již od pravěku lákal svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.

Původní vstup do hradu byl po mostě, s největší pravděpodobností padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle zachovaných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě zabezpečovala mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu.

Světničky vytesané v pískovcových blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy.

Vedlejší světnička je pokládána za obydlí kněze. Pozornost také zaslouží nejjižnější úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení.  

volně přístupné

(Mapy.cz - Drábské světničky)

Hrad Michalovická putna

Pravděpodobně zde stojí už od 13.století, protože v roce 1281 začal Jan z rodu Markvarticů, vlastníků mnoha pozemků v povodí Jizery, používat přídomek z Michalovic.

Dominantou hradu byla válcová obranná věž, která byla původně kryta kuželovitou helmou a pro tento charakteristický tvar se jí začalo říkat Putna. Protože byla postavena z řádkovaného zdiva a pískovcových kvádrů spojovaných velmi pevnou maltou, vydržela i to, že se na jedné straně sesunula o celé patro.

V průměru má 11m a šířka zdí dosahuje až 4m. Naklonění hradu způsobili v 19. století hledači pokladů a především stavba železnice pod hradem. Z horní plošiny věže, která je přístupná je krásný výhled a okolo hradu se nachází  velice zachovalý systém hradeb.

http://www.mb-net.cz, epodatelna@mb-net.cz, tel. 606 544 313

otevírací doba:

duben - říjen - Út - Ne - 10.00 - 17.00

(Mapy.cz - Michalovická putna)

Hrad Zvířetice

Hrad byl založen asi v prvním desetiletí 14. století. Vystavěn byl na  výhodném místě na východním břehu řeky Jizery s přirozenou ochranou ze tří stran. Jižní a severní stranu staveniště chránila hluboká koryta vymletá vodou, východní pak příkrý svah k řece Jizeře.

Zbývalo opevnit pouze západní stranu, kde podhradí bylo od vlastního hradu odděleno šíjovým příkopem, po stranách uzavřeným příčnými zdmi. Hned za příkopem byla postavena asi 80 m dlouhá čelní hradba, která se na obou nárožích přimykala k dvěma okrouhlým věžím.

Severní věž, jediná dosud zachovaná, měla strážní funkci, střežící přístupovou cestu. Při tloušťce zdí okolo 3,5m má téměř 10 metrů v průměru.

volně přístupné

(Mapy.cz - Zvířetice)

Hrad Houska

Na místě dnešního hradu stávala v 9. století jen dřevěná konstrukce. Teprve o mnoho desetiletí později byla přebudována v kamenné hradiště. To věnoval vévoda Pšovanů svému synovi, který se jmenoval Housek. Právě zde je původ jména této památky.Hrad byl založen v 80. - 90. letech 13.století Přemyslem Otakarem II., a to téměř souběžně s blízkým Bezdězem, dokonce stejnou stavební hutí. Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského.

Renesanční přestavby zajistili aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu. Renesanční zámek s prvky gotického hradu je zřejmě ta nejvýstižnější charakteristika pro jeho nynější podobu.

Coby vlastníci hradu se na Housce vystřídali, vedle Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava,  páni z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássa.

Nejtajuplnější a stavebně nejcenější částí hradu je hradní kaple, označovaná především díky přítomnosti záhadných fresek za bránu do pekel.

www.hradhouska.cz, kastelan@hradhouska.cz, tel. 728 351 101

otevírací doba:

duben - říjen - So, Ne, svátky - 10.00 - 17.00

květen, červen, září - Út - Ne - 10.00 - 17.00

červenec - srpen - Út - Ne - 10.00 - 18.00

(Mapy.cz - hrad Houska)

Hrad Zásadka

Původní tvrz Zásadka je zmíněna poprvé v roce 1406 při její koupi Matějem Pomazánkou ze Zlivi. Později sídlo vlastnili Čuchové z Navarova, kteří ji prodali pro dluhy roku 1452 Jiřímu z Poděbrad. V roce 1487 se píše Markvart Frycek z Daliměřic sezením na Nové Zásadce, což naznačuje obnovu sídla. Za Jana Hrzána z Harasova a Petra Samšinského ze Samšiny se mluví o "zpustlém zámku". Zásadku přestavěl na renesanční zámek zřejmě Zikmund Vančura z Řehnic, který ji koupil v roce 1560. Stavební úpravy zde prováděl počátkem 17. století i Václav Budovec z Budova. Roku 1790 zámek vyhořel, ale ještě v roce 1820 měl střechu. Definitivně chátrá v 2. polovině 19. století

Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky hradních stavení, z původního opevnění však nenalezneme téměř nic. Postupnou devastací zmizela i ozdobná brána z doby Václava Budovce se znakem majitele atd.

volně přístupný

(Mapy.cz - hrad Zásadka)

Hrad Dražice

Hrad se nachází na skalnatém výstupku na  pravé straně toku řeky Jizery. Byl vystavěn v polovině 13. století a nejprve byli vystavěny obvodové zdi bez střech. Zastřešen byl hrad až po několika desetiletí.

Hradní areál byl  ze všech stran obehnanén hlubokým příkopem s hliněnými valy, na některých místech vysokými až dva metry.  Nedaleko vedle hradu dominovala samostatně stojící strážná okrouhlá věž.

Později byla věž zbořena, a byl k hradnímu paláci přistavěn jednopatrový palác. Přestavba bylajiž prováděna z cihel a byla zvíšena i hradební zeď. Je zajímavé, že na tomto hradě se při opravách pouřívalo velice málo kamene.

Ve 30. letech 15. století byl hrad vypálen katolickými pány, kteří tak chtěli potrestat dražického pána za to, že se na čáslavském sněmu přidal ke straně podobojí. Později byl hrad obnoven, ale po 15 letech byl znovu vypálen. I přez značné škody byl opět opraven a nadále byl sídlem vrchnosti. Později si vrchnost nechala vystavět zámek Nové Benátky a hrad Dražice pustl. Již v 16. století nebyl obýván.

Z výstavného dražického hradu se do dnešní doby zachovaly pouze zbytky velkého paláce a okna kaple.

volně přístupný

  

(Mapy.cz - hrad Dražice)

------------------------------------------------------------------------------------------------

ZÁMKY

Zámek Mnichovo Hradiště

V roce 1696 byla zahájena velkorysá přestavba sídla, která s přestávkami trvala přibližně třicet let. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a od základu postavena další část zámecké budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena a oranžérie.

V prvním patře zámku vznikly dva hlavní sály - dnešní přijímací a zámecké divadlo - s netypickým umístěním v rozích budovy.

Při úpravě interiérů po požáruv roce 1724 se uplatnil litoměřický štukatér Mates Tollinger. Po roce 1730 byl na zámku zřízen Zlatý kabinet, jehož bohatá výzdoba souvisí s výpravou zámecké kaple.

V první polovině 18. století vnikla na zámku obrazárna se 111. olejomalbami, ve druhé polovině 18. století byla dokončena výzdoba místností v západním křídle - při její úpravě byl použit kvalitní krb s plastickými delfíny, který byl přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejska.

V současné době můžeme na zámku vidět hudební salón, hraběnčinu ložnici, obrazárnu, lovecký salón, Delfskou jídelnu s unikátní sbírkou porcelánu, knihovnu s neuvěřitelnými 22 000. svazky z 18. století, kterou spravoval Giacomo Casanova a mnoho dalšího. Vedle knihovny můžeme si také můžeme prohlédnout velký sál v 18. století upravený na zámecké divadlo.

www.mnichovo-hradiste.cz

otevírací doba:

leden-brezen-

duben, říjen -               So, Ne, svátky -          8.45 - 15.00

Květen, Červen, Září - Denně mimo pondělí - 8.45

Červenec, Srpen -    

Listopad - Prosinec -   zavřeno

(Mapy.cz - zámek Mnichovo Hradiště)

Zámek Benátky nad Jizerou

 Nejstarší část benáteckého zámku se datuje kolem roku 1525. Tehdejší majitel benáteckého panství, Fridrich z Donína, si nechal postavit nové reprezentativní sídlo.  Ve stavebních úpravách bylo pokračováno v dalších desetiletích 16. století, fasáda zámecké budovy byla vyzdobena rustikou a sgrafity s loveckými a mytologickými výjevy, doplněné iluzivními arkádami.

V druhé polovině 16. století bylo k původnímu zámku přistavěno nové, barokní křídlo. To nyní tvoří hlavní zámecké průčelní křídlo. Obě zámecká křídla měla vlastní vchody a schodiště, v dobových pramenech byly obě budovy rozlišovány - renesanční "starý zámek" a barokní "nový zámek".

Kolem zámku byla v polovině 17. století postavena i potřebná hospodářská stavení a celý areál, včetně kostela, byl obehnán zdí se třemi branami. V roce 1656 nové křídlo zámku vyhořelo. Až v polovině 17. století byl zámek uveden do stavu v jakém ho známe dnes. Obě křídla byla propojena, hlavní vchod do zámku spolu se schodištěm byl ponechán v hlavní, průčelní části zámku.

V muzeu si můžeme prohlédnout například expozici na téma astronomie a Tycho Brahe de Knudstorp, který na zámku pobýval za vlády Rudolfa II. a také vyměřil benátecký poledník. Dále si můžeme prohlédnout síň Bedřicha Smetany, obrazovou galerii, síň bratří Bendů, muzeum hraček a mnoho dalšího.

tel. 326 316 682

otevírací doba:

květen - říjen - Út - Ne - 9.00 - 12.00; 13.00 - 17.00

(Mapy.cz - zámek Benátky nad Jizerou)

 Zámek Stránov

Původně na místě dnešního zámku stála dřevěná tvrz. Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v 60. letech 15. století  pevný gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov.

V druhé polovině 16. století je hrad v majetku známého rodu Berků z Dubé a později rodem Slavatů nebo Biberštejnů byl hrad přestavěn na renesanční zámek.

Svůj dnešní romantický vzhled získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století. Věž byla také upravena, ale pod střechou je zachováno původní zakončení věže. Ve druhé polovině 20. století nebyl zámek přístupný veřejnosti, což způsobilo, že téměř upadl v zapomnění.

Zámek je r. 2004 poprvé v historii zpřístupněn veřejnosti, postupně probíhají částečné rekonstrukce interiérů i exteriérů zámku. Na zámku Stránov se také natáčely pohádky jako "O svatební krajce", "Začarovaná láska" nebo "Princezna Zívalka". 

tel. 731 005 123

otevírací doba:                              

leden – duben:        úterý – pátek:                        10.00 – 16.00

                                sobota – neděle + svátky:     10.00 – 17.00

květen, červen:       úterý – pátek:                        10.00 – 18.00

                                sobota – neděle + svátky:     09.00 – 18.00 

červenec, srpen:      úterý – pátek:                        09.00 – 18.00                 

                                sobota – neděle + svátky:     09.00 – 18.00    

září:                         úterý – pátek:                       10.00 – 18.00 

                                sobota – neděle + svátky:     09.00 – 18.00

říjen, listopad:         úterý – pátek:                        10.00 – 16.00

                                sobota – neděle + svátky:      10.00 – 17.00

prosinec:                  pouze pátek:                          12.00 – 17.00

                                 sobota – neděle + svátky:     10.00 – 17.00                                                           

www.zamekstranov.cz 

(Mapy.cz - zámek Stránov)

Zámek Loučeň

První zmínky o obci Loučeň jsou z roku 1223, samotný zámek byl vystavěn až na počátku 18. století rodem Valdštejnů.

V první polovině 19. století se pány Loučně stávají Turn - Taxisové, kteří zakládají v nedaleké Dobrovici cukrovar (stále funkční) a také nechávají založit anglický zámecký park v okolí zámku.

V 60. letech 19. století byl dřevěným mostem spojen zámek s parkem a celý park byl obehnán podezděným plotem.

V roce 2007 byl zámek a park otevřen široké veřejnosti a součástí lesoparku je také soubor 10. bludišť a labyrintů.

tel. 325 585 228

otevírací doba:

březen, duben - So, Ne, svátky - 10.00 - 17.00

květen - Út - Ne - 10.00 - 17.00

červen, červenec, srpen - Po - Ne - 9.00 - 18.30

září - Po - Ne - 10.00 - 17.00

říjen, listopad, prosinec - So, Ne, svátky a podzimní prázdniny - 10.00 - 17.00

www.zamekloucen.cz

(Mapy.cz - zámek Loučeň)

Zámek Humprecht

Jan Humprecht Černín z Chudenic dal v letech 1667 – 1672 na místě bývalé tvrze vystavět lovecký zámeček.

Traduje se, že zámeček byl vystavěn jako napodobenina Galatské věže v Istanbulu.

Půdorys zámečku je elipsovitý, stejně tak i Černínský sál, který je vyzdoben nádhernými nástěnnými malbami.

Je vysoký 16 metrů, zajímavý pozoruhodnou akustikou projevující se mimo jiné i několikanásobnou ozvěnou.

Dřevěný ochoz, vybudovaný po obvodu celého zámečku nabízí nádherný pohled nejen na přilehlou Sobotku, ale i další končiny Českého ráje.

Zvýšením zámku v polovině 17. století, bylo překročeno zatížení základů. Proto byly v r. 1690  zbourány hospodářské budovy, které obklopovaly celé přízemí, a místo nich byly základy obezděny pískovcovými kvádry. Tak vznikla jakási vyhlídková terasa okolo přízemí zámku.

Čedičový vrch, na kterém je zámek vystavěn je porostlý listnatým lesem, který je chráněn jako lesní park.

tel. 493 571 583

otevírací doba:

duben, říjen - So, Ne, svátky - 9.00 - 15.30

květen - Út - Ne - 9.00 - 16.30

červen, červenec, srpen - Út - Ne - 9.00 - 17.00

září - Út - Ne - 9.00 - 16.00

(Mapy.cz - zámek Humprecht)

Zámek Domousnice

Historie Domousnice sahá do druhé poloviny 13 století. V roce 1378 byl držitelem Beneš Bílý z Dětenic.

Tvrz vznikla okolo roku 1400 a písemně je dokládána v roce 1405, kdy patřila Karlu Harasovi z Bosyně. Ten však nezanechává žádného mužského potomka, ale pouze dceru Elišku, a proto panství připadá příbuznému Bohuňkovi Harasovi.
Na konci 16. století odkazuje a rozděluje pan Jiří Bírka z Násilí celé panství na dva díly a to Kryštofovi ze Šlovic a Olešné a Petrovi Koučovi z Kauče.
Kryštof potom přenechává svojí část panu Petrovi z Kauče. Pan Petr zde nechal vystavět novou renesanční tvrz, která je doložena z let 1609 a 1615. Pan Petr z Kauče se však účastní bitvy na Bílé hoře a po porážce odboje prchá do Drážďan, které se také stávají jeho útočištěm až do jeho skonu.
V Čechách zůstávají jeho synové, kterým byla za trest zkonfiskována třetina majetku a posléze jim byl statek odňat celý. 
V roce 1630 se v písemnostech hovoří o tvrzi s pivovarem.
Po smrti Anny Marie se majetku ujímá její syn Václav Jiří Rašín z Rýzmburka, který panství Domousnice rozšiřuje a přikupuje k němu další vesnice. V roce 1710 umírá a je pohřben v nedalekých Řitonicích. Majetek přechází na jeho syna Josefa Hynka, který ovšem o panství přichází pro nesplacené dluhy.
V roce 1750 se novými majiteli stávají Scherzerové z Kleinmühlu, ti však na panství hospodaří jenom do roku 1785, kdy se novými majiteli stávají Půlpáni z Feldštejna. Ti drží panství až do poloviny 19. století.

V jeho zdech trávila třikrát divadelní prázdniny pěvkyně Ema Destinnová, které byla věnována i expozice na zámku Domousnice. S její společností tu byl i Enrico Caruso a kromě zpěvu například společně malovali karikatury.

Noví majitelé zámku se mu teď snaží vdechnout ztracenou krásu.

(Mapy.cz - zámek Domousnice)

Zámek Neuberk

Neuberk je zámek z 1. poloviny 18. století. Při jehož výstavbě byl údajně použit materiál z blízkého hradu Rácov, který měl stát na skále vedle zámku.

Zakladatel barokního zámku Neuberk je uváděn Jan Ignác Gemrich, soudce Vrchního zemského soudu. Areál zámku tvoří kromě křídel zámku ještě hospodářské budovy. V areálu je studna a naproti zámku lépe zachované budovy bývalého pivovaru, který byl součástí panství.

Neuberkové sbírali staré české rukopisy a hosty na zámku byli např. Josef Dobrovský či Václav Matěj Kramerius.

Za druhé sv. války byl obsazen německou armádou, po válce byl sídlem velení Rudé armády, potom zestátněn a nyní jsou v zámku byty. Po původním anglickém parku bohužel mnoho nezůstalo.Z původního mobiliáře se nic nedochovalo, ale ve dnou místnostech v prvním patře stěny zdobí  fresky s mytologickými výjevy od barokního umělce Václava Vavřince Reinera.

Nepřístupný

(Mapy.cz - zámek Neuberk)

Zámek Skalsko

Barokní zámek nechali postavit Servité v polovině 17. stol. ve Skalsku, pravděpodobně jako letní sídlo. Asi to byla jednopatrová nepravidelná trojkřídlá budova.

Po zrušení kláštera servitů za Josefa II. připadlo Skalsko náboženskému fondu a v r. 1809 je koupil francouzský emigrant kníže Karel Rohan. V r. 1822 je však již prodal a majitelé se často střídali, o zámek nedbali a ten velmi trpěl. Proto jej dal v roce 1878 tehdejší majitel J. Wurzel přestavět.

Přestavba v pseudorenesančním slohu původní vzhled zámku naprosto změnila. Nejradikálněji se změnilo jihozápadní křídlo, které bylo rozšířeno a prodlouženo. Bylo postaveno dvouramenné schodiště s terasou, které je spojovalo se zahradou.

Nepřístupný

(Mapy.cz - zámek Skalsko)

Zámek Dětenice

Podle pověsti hrad Dětenice nechal postavit kníže Oldřich pro děti, které našel v hlubokém lese při lovu. Ve skutečnosti ve 14. st. na jeho místě stála tvrz, která byla přestavěna na zámek.

Roku 1760 ho koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Přibližně o století později získali panství Maltézští rytíři od kterých jej koupil podnikatel Adolf Bloch. V roce 1948 vyvlastnil objekt stát. V letech 1998 - 2001 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zámku.

Na zámku zámku je možné vidět  gotické, renesanční a barokní fresky i nástěnné malby al secco. Rokokové a klasicistní štukové výzdoby. K shlédnutí jsou také sbírky obrazů, historických zbraní a loveckých trofejí. Překrásná kachlová kamna a neméně zajímavý nábytek s doplňky. Návštěvníci mohou zažít pohádkově romantickou podívanou při historických programech a ochutnat středověké speciality. Zážitkem jsou jak rokokové plesy v barokních sálech zámku, tak středověké hostiny v restauraci. Při procházce zámeckým parkem je k vidění několik klasicistních soch včetně nádherné fontány se sousoším kentaura s nymfou od Františka Rouse. U vstupní brány parku si můžeme povšimnout barokní socha sv. Barbory od Matyáše Brauna. V anglickém parku se spousta vzácných dřevin, z nichž některé jsou starší jak 400 let.

otevírací doba:

leden – duben, říjen – prosinec:   So:             10.00 – 18.00

                                                     Ne:             10.00 – 17.00

kveten – červen, září:                  Ut – Ne:      10.00 – 18.00

červenec – srpen:                        Denně:        10.00 – 18.00                                        

(Mapy.cz - zámek Dětenice)

www.detenice.cz, tel. 493 596 132

Zámek Bělá pod Bezdězem

Tento zámek byl postaven na místě původní tvrze v letech 1582 – 1615. Koncem 17. století byl  upraven v barokním stilu a v 19. století měla na zámku působiště proslulá vyšší lesnická škola, na které učil dr. Emanuel Purkyně, syn J. E. Purkyně. V roce 1941 byly na zámek přeneseny muzejní sbírky z nedalekého kláštera a dnes je na zámku stálá expozice historie Pobezdězí.
Muzeum je umístěno v zámecké budově. Expozice zahrnuje především prehistorii a historii regionu. Pravidelně se zde konají tématické výstavy, ukázky z depozitáře muzea a krátkodobé výstavy výtvarného umění.

otevírací doba:

květen - září - Út - Ne - 9.00 - 12.00; 13.00 - 16.00 

tel: 326 701 618, kjmuzeum.bela@centrum.cz, www.muzeumbela.cz