Kostel sv. Vavřince v Březině, kostel sv. Mikuláše ve Vinci, kostel Nanebevzetí P. Marie v Mohelnici, kostel sv. Václava na Sýčině, Loreta v Kosmonosích, kaple sv. Stapina na Klokočce, cisterciácký klášter Hradiště n. Jizerou a kostel sv. Barbory v Debři nad Jizerou

Kostel sv. Vavřince v Březině

Obci v blízkosti Mn. Hradiště směrem na Turnov dominuje jedinečná věž kostela sv. Vavřince, který původně pochází z gotiky (1300) a který je později renesančně přestavěn. Přestavěn byl v 16. století a bohužel z části celkem nevkusně zmodernizován. Budova je jednolodní, obdélná a je vystavěna z lomového kamene. Na severní straně přiléhá ke kostelu obdélníková sakristie a oratoř. V západním průčelí je hranolovitá věž, která je takřka široká jako samotná loď. Věž má bedněné patro s točitým schodištěm stanovou střechu, na jižní straně je obdélníková předsíňka. Vnitřek lodi je plochostropý, presbytář sklenut renesanční křížovou klenbou bez žeber, sakristie a oratoře jsou sklenuty valeně s klenutou předsíní. V sousedství kostela se nachází  fara, drobná barokní stavba s mansardou z poloviny 18. století. V obci se nachází několik malebných statků z 19. století.

Kostel sv. Mikuláše ve Vinci

Jednolodní tribunový kostel sv. Mikuláše patří mezi nevelké farní románské kostely, které se dochovaly do dnešních dob. Loď kostela má čtvercový půdorys, na který navazuje polygonální apsida. Fasáda lodi z tesaných kvádrů je členěna lizénami s obloučkovým vlysem. Ústředním prvkem fasády je severní ústupkový portál fasády s bohatě profilovaným sloupovím,  reliéfem krucifixu a dvěma ležícími postavami v tympanonu. Nad ním je umístěna ještě římsa s obloučkovým vlysem a kulaté okno s jednoduchou rozetou. Fasáda apsidy je členěna nárožními polosloupy a obloučkovým vlysem. Do apsidy jsou prolomena tři střílnovitá okénka.

Kostel Nanebevzetí P. Marie v Mohelnici

Velmi cenný románský kostelíček Panny Marie z druhé poloviny 12. století. Rozhodně budete okouzleni touto stavbou. Kostelíček se nachází na dohled od zřícenin hradu Zásadka, což je nedaleko Mnichova Hradiště.

Kostel je tvořen třemi bloky - čtvercovou věží, pravoúhlou lodí s apsidou a sakristií. Hlavní vstup do kostela je situován v boku jižní části lodě. Kostelní věž má čtvercovou základnu a je vysoká 20 m. Ve zvonici, bývaly umístěny 4 zvony s nápisy hovořícími o době jejich vzniku, a také o donátorech a zvonařích, jimž vděčily za svůj vznik. Loď má plochý strop, v západní části je tribuna nesená dvěma oblouky, sklenutými na střední sloup a pseudorománský oltář pochází z roku 1876.

Římsa i podřímsí obíhá v horní části nejen loď, ale také věž a apsidu. Na severní straně lodě je vlys přerušen a místo jednoho z obloučků je zde vytesán půvabný dívčí obličej, podle pověsti hlava Turkyně.

Kostel sv. Václava na Sýčině

Kostel sv. Václava je původně pozdně gotickou stavbou vysvěcenou r. 1571, výrazné úpravy v období renesance i baroka, kdy byl interiér kostela vyzdoben. Cenným prvkem interiéru je též početná skupina renesančních náhrobníků většinou ještě ze 16. stol.

Kostel je orientován od západu k východu a jsou pro ni charakteristické tři jehlanovité věže. Uvnitř jsou dvě chrámové lodě, z nichž hlavní má třikrát lomenou klenbu. K důkladné renovaci kostela došlo v roce 1736. Tehdy byla doplněna obrazová a malířská výzdoba. Kolem roku 1833 byla v chrámu pod jižní věží upravena hrobka Thurn-Taxisů.

V pravém bočním oltáři visí obraz sv. Ludmily. Kazatelna pochází též z roku 1736. 

Loreta v Kosmonosích

Nejstarší částí areálu Lorety je samostatně stojící zvonice. Nechal ji už v roce 1673 postavit hrabě Humprecht Jan Černín.

Pokud se vám bude zdát, že je zvonice mírně nakloněná, vězte, že je tomu skutečně tak. Náklon byl způsoben prý špatným podložím už při stavbě a panu hraběti to bylo vysvětleno tím, že je to schválně, aby se vyrovnal účinek převládajících západních větrů.

Na vrcholku věže je umístěna zlatá sluncová rozeta. V prostoru pod kopulí je schrána, kam byly uloženy listiny o stavbě i všech rekonstrukcích.

Venkovní část Lorety je hranolovitého tvaru s plochou střechou. Má čtyři vstupy a jedno velké okno, pod kterým je zděný oltář.  Vnější stěny jsou bohatě zdobeny sokly, římsami, štukovými reliéfy, erby i mariánskými monogramy. Po celém obvodu vrcholu stavby jsou sošky hrajících si andílků. Stavbu Lorety oddělují od okolí a chrání pravoúhlé přízemní ambity, které se otvírají do nádvoří řadou polokruhovitých arkád.

Ambity jsou přerušeny na severní straně, kde je vstup do areálu ozdobnou branou. Původně byly prázdné, dnes jsou v některých umístěny sochy spjaté se zdejším okolím, zejména rodinou sochařů Jelínků.

Kaple sv. Stapina na Klokočce

V pozdní době baroka, kolem r. 1720, tu Valdštejnové zřídili malé lázně. Nad údajně léčivým pramenem byla ve 30. letech postavena barokní kaple. Na její terase stojí sochy sv. Ivana a sv. Jana Nepomuckého.

Na kapli najdete tabulku se stručnou historií místa, mimo jiné se dozvíte, že jste u kaple sv. Stapina.

Ke kapli, stojící stranou od dnešní silnice a v létě skrytou za stromy, vede krátká odbočka. Bývalý lázeňský dům je už za plotem obory, ve které se chovají daňci a je nepřístupný.

Nedaleko od kaple, u silnice směrem k Rečkovu, najdete v lese pobořený kamenný pilíř. Jsou to zbytky Památníku osvobození na Klokočce postaveného po II. sv. válce.

Cisterciácký klášter Hradiště n. Jizerou

V letech 1144-1145 byl na skalnatém ostrohu nad soutokem Zábrdky a Jizery postaven cisterciácký klášter.

První mniši žili skromně, převážně zemědělskou činností, později také obchodem a řemesly. Jak se klášter rozvíjel po hospodářské stránce, začínali od 13. stol. stavět mohutné raně gotické budovy a především velký opatský chrám, ze kterého se do dnešních dob zachoval jen zlomek – a to severní portál, který patří k jedinečným vstupním architekturám raně gotického slohu v celé str. Evropě.

Roku 1556 jej koupil Jiří z Labouně a dal na místě kláštera vystavět renesanční zámek. Okolo r. 1560 byl postaven i laický farní kostel v pozdně gotickém slohu.

V devatenáctém století byl na místě bývalého kláštera postaven pivovar Klášter. Z původní architektury se zachoval severní portál příčné lodi kostela s bohatě zdobeným rostlinným dekorem.

V 70. letech 19. století pivovar vyhořel, poté ve 30. letech 20. století byl areál pivovaru přestavěn a byly provedeny další archeologické výzkumy.

Kostel sv. Barbory v Debři nad Jizerou

Počátky kostela pochází už ze 13. století, kdy na místě kostela stála hřbitovní kaple. Za vlády Valdštejnů byla hřbitovní kaple přestavěna na barokní kostel svaté Barbory. Barokní oltář v kostele sv. Barbory se sochami zhotovil kosmonoský sochař Josef Jelínek.

Kostel je jednolodní prostora, která je plochostropá, hladká s lunetovými okny.  Na severní straně pozdně barokní sakristie z roku 1770, sklenut prasklou plackou. Zařízení bylo barokní z 80. let 17. století.  Dva boční oltářky jsou prosté z konce 17. století.

V 18. století ke kostelu přibyla samostatně stojící kamenná zvonice, originální osmiboká stavba s bání pokrytou šindelem.