Metalová cesta Mladou Boleslaví

Panel informuje o historii automobilové výroby v Mladé Boleslavi a o Škoda Auto Muzeu. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v r. 1995 u příležitosti 100. výročí založení mladoboleslavské automobilky průkopníky českého motorismu V. Laurinem a V. Klementem. Obdiv sklízí nejen vývojová kolekce automobilů, ale i jedinečné propojení architektury staré výrobní haly, v níž muzeum sídlí, s moderním designem. Na návštěvníky čekají tři stálé automobilové expozice. Naleznou zde například nejstarší motocykl z roku 1899 i první automobil, slavnou Voiturettu značky Laurin a Klement z roku 1905. Velký sál a dva komornější sály slouží nejen při setkáních managementu, ale i pro pořádání prestižních kulturních akcí.

Panel informuje o parku s názvem Výstaviště i o významných budovách stojících na jeho konci. Ve 20. století zažila Mladá Boleslav dvě reprezentativní výstavy. Pro první z nich, Severočeskou výstavu v roce 1912, byl v návaznosti na nové veřejné budovy v Palackého ulici, jež měly reprezentovat sílu města na přelomu dvou století, vybudován důstojný výstavní areál. Ten byl pak v souvislosti s další severočeskou výstavou v roce 1927 rozšířen o nové pavilóny.

Veletrhům v Mladé Boleslavi už je dávno konec, výstavní pavilóny odnesl čas. Jeden z nich byl třeba kuriózně zbourán na žádost zakladatele mladoboleslavské automobilky Václava Klementa, protože se kolem něj soustřeďoval velký hluk narušující rodinný klid v blízké továrníkově vile. Co ovšem zůstalo po slavné, byť velmi krátké tradici, je název městského parku, kterému se dodnes říká Výstaviště. Jeho dominantou je někdejší hudební altán, přebudovaný na útulnou kavárnu. Pískovcová sousoší Tančících žen vytvořil talentovaný Vojtěch Sapík, který bohužel zemřel již v mladém věku. Jméno autora bronzové sochy Jana Amose Komenského je už mnohem známější – byl jím Ladislav Šaloun, tvůrce Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze.
Nejvýznamnější a nejhezčí budovou v parku Výstaviště je Městské divadlo. Divadlo bylo postaveno v letech 1906–1909. Interiér budovy projektovali vídeňští architekti Fellner a Helmer, zatímco secesní exteriér navrhli architekti Kříženecký a Králík. Alegorickou oponu vytvořil přední český malíř Theodor Hilšer. Od roku 1945 je divadlo působištěm stálého činoherního souboru. Svou kariéru tu započalo mnoho známých českých herců.

Panel informuje o Průmyslové škole i jiných Krohových stavbách v Mladé Boleslavi. Budova Střední průmyslové školy byla postavena v letech 1923 až 1927. Svého času se jednalo o největší a nejdražší veřejnou stavbu na území republiky. Jejím autorem je architekt Jiří Vendelín Kroha, který se svými projekty nejvíce podílel na vzhledu prvorepublikové Mladé Boleslavi. Ostře řezané tvary a členitá hmota budovy s vystupujícími segmenty jsou nepřehlédnutelné a zajímavé i v dnešní době. Dále se panel zmiňuje o Žižkových kasárnách a Minizoologické zahradě v Havlíčkově ulici.
Jedním z pohodových odpočinkových míst Mladé Boleslavi je Zahrada a minizoo Domu dětí a mládeže. Ve venkovních voliérách i uvnitř skleníků miniZOO si můžete prohlédnout více než 50 druhů domácích i našich volně žijících či exotických zvířat. K nejoblíbenějším patří tropičtí hadi a ještěři, kajmani brýloví, výři či zvědavý krkavec. Nejmenší děti zaujmou veverky, králíci, krocan a především shetlendský poník a mlsná koza.
Součástí areálu je i stanice pro zraněné a handicapované dravce a sovy, ve sklenících i venkovních prostorách zdobí Zahradu po celý rok pestrá skladba rostlin, ve sklenících najdete i pomerančovník, citroník, fíkovník či banánovník a další tropické či subtropické rostliny. Jsou zde k vidění exotické rostliny včetně masožravek. Na podzim kvetou v Zahradě druhově nejbohatší záhony jiřin na celém Mladoboleslavsku.

Panel informuje o slavném období Mladé Boleslavi – éře Jednoty bratrské, za které zde vyrostly překrásné stavby. Jednou z nich je Sbor českých bratří. Kostel pro jednotu bratrskou byl otevřen za velké slávy roku 1554. Jeho projektantem byl milánský architekt Matteo Borgorelli. Po porážce stavovského povstání byl sbor jednotě odejmut a v roce 1624 předán katolické církvi. V letech 1910–1968 byl sídlem muzea. Po rekonstrukci na přelomu 70. a 80. let slouží pro koncertní a galerijní účely. Panel dále upozorňuje na významnou osobnost, Mikuláše Klaudiána. V Mladé Boleslavi působil, původně jako lékař, poté jako slavný tiskař, nejvíce je znám jako autor první tištěné mapy Čech (1518). Založil si v Mladé Boleslavi vlastní tiskařskou dílnu (Na Karmeli, č.p. 77), kde vydával hodnotné spisy.

Návrší na břehu Jizery je pojmenováno podle biblické hory Karmel v Palestině. Kdysi tu stával klášter, založený pány z Michalovic roku 1345, ve kterém sídlil řád minoritů. Na konci 15. století se tato místa stala střediskem Jednoty bratrské, ve kterých se nacházela škola i tiskárna. Současná Karmel návštěvníka upoutá propojením moderní architektury s rekonstrukcí objektů bývalého kláštera a kostela sv. Bonaventury. Vzniklo tu Vzdělávací centrum s Vysokoškolským areálem Škoda Auto. V centru Na Karmeli je možné pořádat kromě vzdělávacích akcí i akce společenské a kulturní včetně svatebních obřadů. Z překrásných teras zbudovaných v parku přímo za klášterní budovou je nádherný výhled na řeku a vývojové centrum firmy Škoda Auto. Panel dále informuje o písemném pokladu Na Karmeli a zaniklé studánce s minerální vodou.

Panel zde informuje o minulosti a současnosti Komenského náměstí, o nové radnici a pomníku v nedalekém parku. Dále se zmiňuje o hlavním arciděkanském kostelu v Mladé Boleslavi.
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl budován v průběhu několika desetiletí 15. století, klenba však byla završena až v roce 1566 za finančního přispění mladoboleslavské měšťanky Kateřiny Militké. Na počátku 18. století doplnil stavitel švýcarského původu Mikuláš Rossi budovu o sakristii a nové barokní průčelí s předsíní. V interiéru kostela jsou dochovány renesanční malby, cenná je také pozdně gotická cínová křtitelnice. Vrcholem sochařské výzdoby jsou barokní plastiky z dílny Jelínků z Kosmonos.

Panel, stojící při vstupu na Staroměstské náměstí, informuje především o staré radnici. Tato honosná renesanční budova, postavená v letech 1554–1559, je dalším dílem Mattea Borgorelliho. Průčelí je opatřeno bohatou sgrafitovou výzdobou s biblickými a antickými motivy. Uvnitř vyniká zdobený klenutý strop zasedací síně. Současná podoba věže přístupné jako rozhledna pochází z roku 1779. Původní objekt byl přestavěn v polovině 19. století a v letech 1939–1941 doplněn o boční a zadní trakt. Panel dále poodhaluje tajemství staroměstského podzemí.

Panel stojící před tzv. Myší dírou do Templu poskytuje komplexní informace o Starém Městě, domovních znameních, rodných domech i o morovém sloupu, atd… Dále se zmiňuje o pozdně gotickém paláci, zvaném Templ, který patří k nejvýznamnějším památkám regionu. Palác postavil kolem roku 1490 hejtman mladoboleslavského panství Jan Císařovský z Hliníka. Po rekonstrukci ve 20. století zde byly zřízeny výstavní sály. V roce 2000 tu byla vytvořena moderní multimediální expozice k nejstarším dějinám města. Venkovní parkán slouží jako ráj her vracejících současníka do dob minulých.

Panel, umístěný vpravo od hradní brány, poskytuje komplexní informace o hradu od jeho počátků až po současnost. Asi v polovině 13. století byl na ostrohu nad soutokem Jizery a Klenice postavem kamenný hrad. Před rokem 1334 jej získali páni z Michalovic, kteří jej zásadně přebudovali. V průběhu staletí hrad měnil svou podobu. Tu dnešní dostal ve 2. polovině 18. století, kdy byl přeměněn na vojenská kasárna. Dnes je sídlem Muzea Mladoboleslavska a Státního okresního archivu.

Panel informuje o jednom z nejrozsáhlejších židovských hřbitovů u nás. Nejstarší z náhrobků místního židovského hřbitova, které se podařilo přesně datovat, pochází z roku 1604. Kromě několika dalších renesančních, však na hřbitově převažují pískovcové a mramorové náhrobky ve stylu baroka a empíru. Nejvýznamnější pohřbenou osobností je Jakub Baševi (1634), finančník habsburských císařů a generála Albrechta z Valdštejna, historicky první Žid povýšený do šlechtického stavu. V dochovaných budovách márnice a obřadní síně je expozice o místních stopách a tradicích židovské kultury. Panel se dále zmiňuje o prvním mladoboleslavském kostele, jehož pozůstatky lze spatřit nedaleko židovského hřbitova.

Panel u zimního stadionu poskytuje informace o historii bruslení v Mladé Boleslavi, ale také o samotném lesoparku Štěpánka, kde se stadion nachází. Podél říčního toku s názvem Klenice byl již v roce 1881 založen krásný a rozlehlý park, pojmenovaný na počest zásnub následníka rakousko-uherského trůnu a příslušníka mladoboleslavské vojenské posádky Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Stephanií jejím jménem – tedy Štěpánka. V minulosti i současné době slouží lesopark k oddychu a sportovnímu vyžití obyvatel města. Nachází se zde tenisové a volejbalové kurty, již zmiňovaný stadion a na pravém břehu říčky soustavně modernizované koupaliště. Protože je park významný také z archeologického hlediska, poukazuje panel na poklady z doby bronzové.

LETIŠTĚ